Pohled do nádvoří s přístavbou pro točité schodiště
(F. v. Feldegg, Leopold Bauer)
Od podzimu roku 2013 pracoval na stavebně historickém průzkumu památkář Národního památkového ústavu ÚOP Kroměříž Radim Vrla. Při své práci odhalil stopy, které vedou až do pozdní gotiky!
Pro zpracování některých oblastí průzkumu (historie, dendrochronologie, stratigrafie omítek) přizval k průzkumu i externí specialisty. Výsledky jeho práce jsou důležitým podkladem pro další využití tohoto památkově chráněného objektu.
Průzkum například potvrdil, že nenápadně a na první pohled docela moderně působící zámek v sobě ukrývá podstatné části pozdně-gotické tvrze, kterou zde vystavěli Tetourové z Tetova v závěru 15. století. Překvapením je objev dochovaných fragmentů renesančních exteriérových omítek někdejší věže, která je pojata do východního křídla dnešního zámku.
Památkář: Některé úpravy zámku byly hodně necitlivé
Pro modernistický Zlín, který se vyšvihl díky podnikatelské rodině Baťů, je to veledůležitý odkaz z dávnější minulosti. Historická budova zlínského zámku ukazuje, že město má přece jen delší tradici, kterou by si mělo pečlivě střežit.
Tyto obecné teze potvrdil i stavebně historický průzkum, který by měl v lednu dokončit Radim Vrla z Národního památkového ústavu v Kroměříži. "Zámek je nesmírně zajímavý objekt," říká Vrla.
V čem konkrétně je budova zámku pro památkáře cenná?
Je to konglomerát mnoha stylů - od pozdní gotiky, přes renesanci, až po barokní a moderní úpravy. Některé konstrukce zámku pocházejí z 15. století, kdy zde vznikla tvrz, jež nahradila starý zlínský hrad, který stál nad Kudlovem. Takže dnešní stavba má v sobě i zcela původní části. Zámek byl sice ve 20. století mnohokrát přestavován, takže historických detailů není tolik, i tak je ale pro město velmi důležitý. Jde o kulturní památku, k níž je třeba přistupovat šetrně, pietně. Neměly by se už vršit negativní zásahy, které by budovu znehodnotily.
Narazili jste třeba při průzkumu na něco, co vás vyloženě překvapilo?
Ve východním křídle zámku jsme objevili exteriérové omítky z renesančního období. V tomto křídle, které má velmi složitý vývoj, je vestavěná věž, jež zřejmě pochází ze 16. století. Dnes není zvenku viditelná, takže její kdysi vnější omítka je nyní vnitřní, navíc překrytá dalšími vrstvami. Nicméně jsme ji v některých sálech po odkrytí starých omítek našli, což je ten nový objev. S tím se nemusíme setkat ani u mnohem významnějších památek.
Budete trvat na tom, aby byla zachovaná?
Ano, ale nebude nám vadit, pokud bude dál schovaná pod dalšími vrstvami. Budeme chtít, aby se stěny neosekaly až na zdivo nebo se neudělaly jiné stavební zásahy, které by ji zničily. Pro to, aby byla vidět, by se musely provést velké sondy a pak by bylo možné uvažovat nad tím, v jaké míře je možné původní omítku přiznat.
Zámek prošel řadou úprav, utrpěl jimi hodně?
Některé byly hodně necitlivé. Nejhorší bylo, že se v 90. letech minulého století vybagrovala část nádvoří kvůli vybudování kuchyně. Zničily se tak historické vrstvy pod nádvořím, což by se u takových budov nemělo dělat. V těchto vrstvách bývají uchovány cenné informace, které by v budoucnu mohli zkoumat archeologové. Nějaký archeologický průzkum se na tomto místě sice uskutečnil, ale byl hodně tlačený plánovanou výstavbou.
Další úpravy už nebyly tak drastické?
Třeba původní střecha vypadala úplně jinak. Nad třemi nárožími byly mohutné mansardové věže z období baroka. Působily velmi romanticky. Střecha získala svůj strohý ráz až na začátku 20. století, kdy byla vyměněná. Během minulého století se dělaly i další opravy, ale šlo spíše o technické věci a do podstaty zámku už se naštěstí nezasahovalo. Měnily se okna i podlahy, což potkává každou stavbu.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/nove-vyuziti-zamku-ve-zline-d13-/zlin-zpravy.aspx?c=A140109_2019882_zlin-zpravy_ras
